„Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, . . . kvapem uplynou a v letu odcházíme.“ (ŽALM 90:10, EKUMENICKÝ PŘEKLAD)
PŘEDSTAVTE si, že byste byli trvale na vrcholu sil, měli výborné zdraví a jasnou mysl. Připadá vám taková krásná vyhlídka jako výplod fantazie? Pak uvažujte o tomto zvláštním faktu. Některé druhy papoušků se dožívají sta let, kdežto myši většinou žijí maximálně tři roky. Tak rozdílná délka života vedla některé biology k závěru, že stárnutí musí mít nějakou příčinu — a pokud má příčinu, dá se s tím také něco dělat.
Někteří papoušci se dožívají 100 let, kdežto člověk žije asi 80 let. Výzkumní pracovníci si kladou otázku: „Co je příčinou stárnutí?“
Například řada farmaceutických společností investuje do vývoje účinných prostředků proti stárnutí. Kromě toho lidem, kteří se narodili po druhé světové válce, je nyní přes šedesát let, takže hledání způsobu, jak zpomalit stárnutí, je i v jejich osobním zájmu.
Studium stárnutí je také hlavním cílem mnoha výzkumných pracovníků v oboru genetiky, molekulární biologie, zoologie a gerontologie. V knize Why We Age (Proč stárneme), kterou napsal Steven Austad, se říká: „Když se sejdou gerontologové, panuje atmosféra potlačovaného, ale citelného vzrušení. Pochopení základních procesů stárnutí je totiž na dosah.“
Teorií, které vysvětlují, proč stárneme, je velmi mnoho. Podle jednoho názoru je stárnutí výsledkem opotřebování, ale podle jiného je naprogramováno. A někteří odborníci se domnívají, že jsou ve hře oba procesy. Do jaké míry jsme již pochopili proces stárnutí? Je rozumné očekávat, že se najde účinný prostředek, který by tento proces zastavil?
Otištěno v Probuďte se! z května 2006 |